4.ZÁVOD MČR - Zborov nad Bystricou (Slovensko) - 6.6.-7.6.2009

Video

(kamera: Marek Michal, střih: Tomáš Michal)

Foto

(Katka Grygarčíková)

První trial a hned "bouda"	Druhý trial a druhá "bouda"
		A Milanovi s Robertem se zase povedlo v prvním trialu nalomit očko od hadice vedoucí k  pístnici, takže jim tekla hydraulika (nezatáčelo to)	naštěstí nás zase zachránil Bertík se svojí Nivkou a svářečkou
v Prototypech se pořád přejížděli  obrovské šutry	A některé byly záludné,	ale po  chvíli otáčení se Milanovi s Robertem povedlo i z tohoto šutru nějak dostat ,(ale bohužel pak jim spadly řemeny a dál jet nemohli)	My v "M" jsme přejížděli menší šutříky, ale i to stačilo :-D
			v sobotu v posledním trialu se nám podařilo protrhnout plášť u naší kopačky, ještěže byl Mára tak hodný a půjčil nám svojí náhradní
		a zase na šutru, ale tentokrát spadly řemeny už na něm a auto nezatáčelo
tady na tom místě se v sobotu převrátil jak Beďar s Prcanem, tak Vendelín	a my v neděli (jako netopýři :-D)
		opravdu ošklivý sjezd (pro představu, ta tyčka měří asi 150cm :-))

Na Slovensko jsme vyrazili již ve středu, protože jsme měli naplánovaný odpočinkový den v slovenském aquaparku Tatralandia. Tento odpočinkový den nastal ve čtvrtek, dopoledne jsme si užívali ve vodním ráji a poté jsme se vydali směrem k místu závodu přes malebné kopce v oblasti Malá Fatra.
V pátek na nás čekaly povinnosti ve formě focení našich aut a posádek pro prezentaci na Eurotrialu a na webových stránkách. Nejprve jsme začali focením v kamenném lomu, který poskytoval krásné pozadí pro fotky, poté jsme se přesunuli na vodní brod, kde jsme fotografické dílo dokončili a osobně si myslím, že ty fotky jsou dost dobré. Večer se slavily narozeniny Jirky Provazníka narozeniny, a tak jsme si užívali občerstvení v podobě například libového masa z uzeného kolene.
V sobotu od 8 hodin byly technické přejímky na Eurotrial. Závodit se začalo až v obvyklých 10 hodin. Ale už v tuto chvíli bylo na závodišti slušné množství Slovenských a Českých diváků. Branek na silně kamenitém podkladu jsme se zprvu obávali, avšak po prvních metrech v trialu jsme zjistili, že by to nemuselo být tak hrozné, jen jsme si museli zvyknout na nepříjemné skřípavé zvuky, když se auto doslova dřelo o kameny. Hned v prvním trialu se nám také podařil první z mnoha atletických přemetů, když jsme po 5. brance s Kubou – trošku přehledli – díru, do které jsme spadli přes pravý přední roh přímo na střechu. Zpět na kola nám pomohli ostatní závodníci a hned bylo vidět, že auto o kameny utrpělo dost ran, nic nebylo však natolik závažné abychom nemohli pokračovat v závodě. S chutí jsme se vydali do druhého trialu, nicméně nebylo to o nic lepší. Po páté brance následoval sesun z 2 metry vysoké skály na bok, střechu a zpět na bok. Dvakrát na střeše ve dvou trialech nebylo úplně příjemné, a tak nám chvíli trvalo, než jsme se oklepali a pokračovali v závodě. Další 3 sekce se nám poměrně vydařily, zajeli jsme je bez větších chyb. Smůla se ale vrátila v posledním sobotním trialu, kdy jsme mou chybou nacouvali na špičatý kámen a prorazili si zadní gumu. Protože nevozíme rezervu, nevěděli jsme co dál. Z kaše nás vytáhl drahý přítel Mára Vodrážka, když nám propůjčil svojí rezervu, jako to již jednou udělal v Chříči u Rakovníka. Za toto mu moc děkujem, protože nebýt jeho pomoci nepokračovali bychom v závodě. Milanovi s Robertem se také moc nedařilo, ti však nepokoušeli jaké je to být hlavou dolu, namísto toho měli technické problémy. Hned v prvním trialu se jim na jejich Protosemě 7 nalomilo očko na hydraulické pístnici, která zajišťuje řízení předních kol. Z této šlamastiky je vytáhl všudypřítomný Bertík se svojí vyprošťovací nivkou a svářečkou. Očko zavařili a vydali se zpět do trialu, avšak moc dlouho zavařenina nevydržela, už v 3. trialu přestalo očko opět těsnit. Problém se znovu vyřešil svářečkou, teď už naštěstí sváry držely. Některé branky, zvláště v prototypech, vedly nekompromisně přes obrovské kameny. Na jednom takovém si vylámal zuby i Milan s Robertem. Když vyjeli na jeden z obr kamenů, kámen se jim zhoupl a Protosema se na něj usadila, všechna kola byla ve vzduchu a jen se bezmocně otáčela dokola. Nakonec se ale Milanovi podařilo z kamene dostat, avšak spadl řemen, který poháněl mimo jiné hydraulické čerpadlo, takže řízení se stalo nemožným. Večerní průběžné výsledky pro nás byly poměrně překvapení, protože přes všechen nezdar jsme byli já s Kubou první, a Milan s Robertem druzí. V noci se přes závodiště přehnala bouřka a prudký liják, takže se ráz terénu hodně změnil.
Neděle začala o poznání lepe než sobota, první trial se nám povedl docela dobře, a dokonce jsme ho dojeli po kolech :-) . Ovšem hned druhý trial se vrátil do starých kolejí. Před druhou brankou jsme se otočili na střechu! Ve 4. trialu jsme opět byli nuceni skončit již ve druhé brance, když jsme se usadili břichem na velký šutr. Náladu nám alespoň trochu spravil poslední trial, který jsme zajeli takřka bez chyby. Milanovi s Robertem se dařilo o něco více, velice těžké tratě zdolávali co jim síly stačily, jediný problém se vyskytl na velkém šutru na kterém zůstali v sobotu. Nejen že na něm zůstali opět, navíc se jim řemen roztrhl, a tak závod museli dojet jen s jedním řemenem. Naštěstí se jim to podařilo. Stupně vítězů pro Autosemu nebyli zas tak špatné. Sice se nám moc nedařilo, naštěstí se ale nedařilo ani soupeřům. Milan s Robertem v prototypech skončili na 2. místě, stejně tak jsme dopadli já s Kubou v kategorii Modified. Teď nás čekají opravy poničeného rámu na Semacruiseru a příprava na Eurotrial v Německu.

Tomáš Michal